"Chtěla jsem viset. Jako plakát. Jednou mi jedna paní řekla: Vaše texty mi zachraňují život. Mám vaši knihu. Z ní texty. Profocené. Na chladničce. Čtu je každé ráno. Tehdy jsem měla slzy těsně za očima. Říkám paní: Nepokračujte . Budu plakat. Vždy jsem chtěla pomáhat jako plakát."

"Zhasla jsem světlo a uviděla věci jinak. Tak, jak oči vidět nedokážou. Ve tmě a tichu říše snů a fantazie. Jsme tam my. Bez času a prostoru. Náš diamant. Tvrdý, čistý, průzračný. Rodí se ve tmě. Podvědomě jsem sáhla po černém médiu. Spojovala čáry, sledovala formu.